CHS-Pamitoma Moravia | ROZMNOŽOVACÍ SOUSTAVA

Onemocnění reprodukčního ústrojí

Většina nemocí pohlavních orgánů psů a fen neohrožuje život zvířete, ale povětšině omezuje plodnost a využití v chovu.

Pohlavní orgány psa

- jsou tvořeny párem nadvarlat, varlat uložených v šourku, semenných provazců, prostaty, močové strubice a penisu.
Varlata jsou navzájem oddělena přepážkou a upevněna na závěsném vazu, avšak relativně pohyblivá a volná. Vliv vnější teploty působí na speciální svalová vlákna ve stěně šourku. Ta povolením či smrštěním ovlivňují tepelný režim. Jde o primární pohlavní žlázy, produkující pohlavní buňky - spermie, a hormony.
Varlaty produkované semeno je shromažďováno v nadvarlatech a odtud v průběhu ejakulace transportováno chámovodem v semenném provazci do močové roury. Při aktu páření se spermie mísí se sekretem předstojné žlázy - prostaty.

Pohlavní orgány feny

- jsou tvořeny párovými vaječníky, vejcovody a děložními rohy, které přecházejí d děložní tělo a přes krček děložní do pochvy. Vaječníky jsou pohlavní žlázou, cyklicky produkující vajíčka - samičí pohlavní buňky. Uloženy jsou v zadní části dutiny břišní, upevněny vazivovým aparátem k děloze a spojeny s ní vejcovody. Vaječník neobsahuje pouze vajíčka, ale i další, tzv. folikulární buňky, které chrání dozrávající vajíčko a v průběhu reprodukčního cyklu se podílejí na produkci hormonů. Vajíčko postupuje do dělohy přes vejcovody pomocí pohybu řasinek, jimiž jsou vystlány. Po oplodnění samčí pohlavní buňkou se vajíčka vyvíjejí v prostředí děložních rohů, které se spojují v tělo děložní. Od pochvy jsou odděleny krčkem děložním, který se v průběhu porodu otevírá. Zevně uzavírají pochvu stydké pysky.

Nemoci pohlavních orgánů psa

Krvácení z penisu:

Nemusí být v pravém slova smyslu onemocněním, ale následkem poranění při pohlavním styku, zvláště u dlouhosrstých zvířat. Bývá však i průvodním jevem u akutního zánětu močového měchýře, při onemocnění prostaty, při výhřezu a poranění močové roury.

Domácí léčba: krátkodobé, nepatrné krvácení z penisu není důvodem ke znepokojení a zahájení léčby. Vhodné je pouze ošetřit orgán desinfekční roztokem. V případě, že krvácení přetrvává nebo vzrůstá jeho intenzita, je nutno neprodleně navštívit veterinárního lékaře, který vede další léčbu a doporučí vhodnou péči o pacienta. V každém případě je nutno zabránit prohlubování traumatu, např vylizováním, a zamezit pohlavní aktivitě.

Fimóza:

V ojedinělých případech může u psů dojít k přilepení či srůstu předkožky s hlavou pyje. Následkem zpravidla bývají zánětlivé stavy, které způsobují bolestivé potíže při močení a víceméně znemožňují pohlavní akt. Fimóza se projevuje již u štěňat a zhruba ve třech měsících věku lze ověřit možnost přetažení předkožky přes hlavu pyje. Včasný zjištěním fimózy majitel psa předejde vážným komplikacím a možnému poranění v dospělosti psa.

Příznaky:
- nemožnost přetažení předkožky
- zánět způsobující svědění
- obtíže s močením

Domácí léčba: následuje až po chirurgickém zákroku, jímž se rozruší nežádoucí srůst. Důležitá je prevence, spočívající především v časném zjištění odchylky, neboť operace je daleko snažší v útlém věku psa.

Zánět předkožky:

Předkožka chrání tělo penisu a vyústění močové roury. Udržuje hlavu penisu vlhkou, což je důležité pro pohlavní styk. Na vnitřním listu předkožky jsou žlázky, vylučující sekret, který spolu s odloupanými buňkami epitelu snadno podléhá bakteriálnímu rozkladu a tím provokuje následný zánět předkožky. Tento stav je velice častý, není však nebezpečný ani neohrožuje život psa.

Hlavní příznaky:
- výtok žlutobílého hnisavého sekretu
- olizování okolí penisu
- otok a zbytnění kůže přirození

Příčiny:
- nedostatečná hygiena
- nedokonalé utváření předkožkového vaku
- infekční nemoci (psinka)

Domácí léčba: dodržování základních pravidel hygieny, ostříhání srsti na kůži konce přirození. Hlavní domácí léčba spočívá v pravidelném výplachu předkožkového vaku vlažným roztokem hypermanganu, pomocí injekční stříkačky bez nasazené jehly. Toto onemocnění se zpravidla vrací, recidivuje, a jeho projevy jsou velmi svízelně léčitelné. Pokud není domácí léčba úspěšná, je třeba obrátit se na specializované pracoviště, které na základě laboratorního vyšetření stěrů stanoví další způsob léčby - pomocí antibiotických nebo sulfonamidových preparátů.

Zánět varlat a šourku:

Toto onemocnění, jež bývá nejčastěji následkem úrazu, uskřinutí, pohmoždění nebo nádoru, může provázet i jiná infekční horečnatá onemocnění.

Příznaky:
- zjevná bolestivost
- zvětšení objemu varlat v šourku
- neochota k pohybu a sednutí
- zvýšená teplota
- nechutenství

Domácí léčba: přikládání chladivých, nikoli ledových obkladů. Důležité je zamezit psu možnost dráždění postižené partie lízáním či vykusováním, při podezření na zánět varlat je hned zapotřebí vyhledat lékaře.

Zbytnění prostaty:

Prostata je nepárová přídatná pohlavní žláza, nacházející se na krčku močového měchýře a na části močové trubice v pánevní části. Podle plemene a stáří psa se její velikost pohybuje od rozměrů lískového oříšku ke kaštanu. Vyměšuje sekret, který je podstatnou součástí ejakulátu. V důsledku zánětlivých změn na tkáni prostaty nebo nádorových bujení může dojít k jejímu zvětšení, zbytnění, čímž vytváří tlak na močovou trubici a znesnadňuje močení.

Příznaky:
- obtíže při močení
- bolestivost v oblasti malé pánve
- časté zácpy
- neochota k pohybu

Hlavní příčiny:
- zánět tkáně
- nádorové bujení

Domácí léčba: spočívá v úpravě životosprávy, především v podávání dobře stravitelné potravy s větším podílem vlákniny, vytvářející dobře formovanou stolici. Nezbytné jsou časté procházky a pravidelné venčení. V každém případě je třeba konsultovat veterinárního lékaře.

Kryptorchismus:

Pro správnou funkci pohlavního ústrojí je nezbytné, aby obě varlata sestoupla plně do šourku. K sestupu varlat dochází hned po narození, může však být zpožděn až o několik týdnů či měsíců. Umístění varlat mimo tělo je fyziologicky podmíněno potřebou prostředí s nižší teplotou, než mají ostatní vnitřní orgány. V případě, že jedno nebo obě varlata nesestoupí z dutiny břišní, kde prodělávají svůj vývoj, tříselním kanálem do šourkového vaku, hovoříme o monarchismu, respektive kryptorchismu. Tato nedostatečnost je geneticky podmíněna a vylučuje postižené jedince z chovu, a to i v případě úspěšné léčby.

Příznaky:
- chybějící varle (varlata) v šourku po třetím měsíci věku

Domácí léčba: navazuje až na předchozí vyšetření lékařem. Je založena na speciální masáži tříselné partie, jejím smyslem je napomoci sestoupení varlete. Nedostaví-li se žádaný efekt, zbývá chirurgické či hormonální řešení. V každém případě je však třeba tento stav řešit, neboť hrozí následné komplikace, které jsou spojeny se zadržením varlat v dutině břišní nebo v tříslech. Jde např. o uskřinují, možné nádorové bujení, nežádoucí tlak v tříslech apod.

Nemoci pohlavních orgánů feny

Pohlavní ústrojí feny bává stiženo značným množstvím onemocnění, spojených s porodem, stavem po porodu, poruchami v hormonálním řízení a infekčními vlivy.

Základní příznaky gynekologických onemocnění:
- nepravidelnost pohlavního cyklu
- abnormální výtok
- zvětšení objemu břicha
- omezení příjmu potravy
- zvýšená žíznivost
- změna chování
- nefunkční produkce mléka

Příčiny gynekologických onemocnění:
- hormonální nevyrovnanost
- infekce
- nevhodné chovatelské zásahy

Falešná březost:

I když během reprodukčního cyklu nedojde k oplodnění feny, může nastat stav, imitující průběh a vývoj normální gravidity. Je způsoben chybným hormonálním řízením pohlavního cyklu a vykazuje tyto příznaky:
- zvýšená chuť k jídlu
- mateřské sklony v chování
- zvětšené mléčné žlázy s případnou tvorbou mléka
- zvětšení břišního objemu

Příčiny:
- přebytek hormonu žlutého tělíska, produkovaného ve vaječníku, které přetrvává v činnosti, i když by se mělo za normálních okolností vstřebat.

Domácí léčba: omezení příjmu tekutin, zvýšení fyzické zátěže zejména dlouhými procházkami. Je třeba potlačovat mateřské sklony v chování, projevující se snahou shromažďovat různé hračky a drobné předměty či přenášením imaginárních štěňat. Vhodné je též přikládání chladivých, např. tvarohových obkladů na mléčné žlázy. Přetrvává-li tento stav více než dva týdny, je třeba konsultovat problematiku s veterinárním lékařem, který může rozhodnout o další léčbě.

Pyometra:

Je onemocnění, postihující starší feny, zvláště ty, které ještě nerodily. Jde o zvětšení buněk výstelky dělohy, vyvolané nepoměrem v hormonálním řízení. Buňky nadbytečnou měrou produkují hlen a sekret, který se hromadí v děloze. Obsah dělohy je v určité fázi onemocnění přes otevřený krček děložní vypuzen a může zapříčinit následnou infekci. Vývoj onemocnění je relativně rychlý a vrcholí přibližně dva měsíce po hárání, čili v čase předpokládaného porodu.

Příznaky:
- neochota k pohybu
- únavnost
- nechutenství a zvracení
- žíznivost
- zvětšení objemu břicha
- hnisavý výtok různé intenzity

Domácí léčba: nepřipadá v úvahu. Ihned po zjištění typických příznaků či při jakékoli pochybnosti o zdravotním stavu feny je nezbytné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Řešení bývá zpravidla chirurgický zákrok, spočívající ve vyjmutí vaječníku a dělohy. Jeho smyslem je tedy pouze záchrana života feny, nikoli vyléčení choroby a návrat k původnímu stavu.

Ovariální cysty:

Vlivem hormonální poruchy může dojít k tomu, že folikuly neprasknou a tvoří se z nich cysty - kulovité útvary se slabou stěnou, naplněné průhlednou, vazkou tekutinou. Přítomnost cyst prohlubuje hormonální nerovnováhu, která je příčinou stavů, projevujících se těmito příznaky:
- změna pohlavního pudu (permanentní sexuální aktivita)
- otoky zevních genitálií
- výtoky různého, až krvavého charakteru

Domácí léčba: přichází až po dlouhodobém podávání hormonálních preparátů, předepsaných veterinářem. Po prodělané léčbě je vhodné, aby fena byla v následující říji nakryta. Tím se zpravidla vyrovnají hormonální poměry a celkový stav se stabilizuje.

Chovatelská stanice -RUSKÁ BAREVNÁ BOLONKA

PageRide.com

KAMENNÝ OBKLAD

Beton a výrobky

Onemocnění reprodukčního ústrojí